Od konce května 2022 do konce března 2023 byly v ulicích Legerova, Sokolská, Rumunská a jejich okolí rozmístěny nízkonákladové senzory pro měření kvality ovzduší (monitoring NO2, O3, PM10 a PM2,5), meteorologický stožár (MM pro měření teploty, relativní vlhkosti, směru a rychlosti větru pod úrovní střech), přenosný aerosolový Doppler LIDAR (LDR pro měření vertikálních profilů směru a rychlosti větru a výskytu aerosolu) a mikrovlnný radiometr (MWR pro měření vertikálního teplotního zvrstvení atmosféry). Dále byla využita data z profesionální meteorologické a klimatologické stanice Praha Karlov (MS umístěna na střeše budovy MFF UK v Praze) a z referenční dopravní stanice imisního monitoringu Praha Legerova (RM, kde byl rovněž umístěn jeden kontrolní senzor S4). Jednotlivé rozmístění viz Obr. 1.
Při interpretaci dat naměřených nízkonákladovými senzory je vždy nutné pamatovat na to, že se tato zařízení vyznačují relativně velkou nepřesností. Z tohoto důvodu je také obecně doporučováno zaměřovat se spíše na měřené trendy koncentrací, nikoliv na absolutní hodnoty koncentrací. Jelikož cílem tohoto projektu bylo získat pokud možno co nejrelevantnější údaje o kvalitě ovzduší v různých místech a výškách v zájmové lokalitě, bylo nezbytné průběžně kontrolovat kvalitu naměřených dat a posléze aplikovat vhodné matematické korekce.
Kromě průběhů hodinových koncentrací ve vybraných obdobích jsou prezentovány rovněž mapy s mediány a maximy průměrných hodinových koncentrací zejména NO2 a PM10 vyhodnocené za celé měřicí období na sledovaných lokalitách. Maximální koncentrace představují horní strop zaznamenaného znečištění v této oblasti, ovšem mohou být ovlivněny intenzivními, ale méně reprezentativními činnostmi, které nelze z dat zpětně vyloučit (emise z cigaretového kouře, stání zásobovacích aut blízko senzorů apod.). Oproti tomu mediány koncentrací lépe vypovídají o dlouhodobém stavu znečištění v lokalitě. Medián je střední hodnota, která rozděluje datový soubor na dvě poloviny, a tudíž není oproti běžnému průměru ovlivňován odlehlými hodnotami ani případnými náhodnými jevy.
V případě měření oxidu dusičitého (NO2), který je jeden z primárních emisních výstupů z dopravy, byla patrná změna trendu koncentrací NO2 v pracovním týdnu, kdy je v ulicích vysoká intenzita dopravy, a o víkendu, kdy je provoz aut v těchto ulicích nižší. Dále pak byl v pracovních dnech dobře patrný efekt ranní a odpolední dopravní špičky (v hodinách mezi 6:00 až 10:00 a 16:00 až 20:00 v čase UTC; Obr. 2). Jako nejvíce imisně zatížené se v případě NO2 projevovaly senzory v ulici Sokolské na křižovatce s Rumunskou (S10 a S11), senzory v ulici Legerova na křižovatce s Rumunskou (S14 a S15) a senzory v Rumunské ulici (S20 a S13; viz mediány koncentrací NO2 za celé měřicí období na Obr. 3). Nižší koncentrace pak byly zaznamenávány v případě senzorů umístěných na budově školy v Legerově a Sokolské ul. v blízkosti Nuselského mostu (S2, S5, S12 a S18; pravděpodobně důsledkem dobré ventilace z otevřeného prostoru). Nejnižší koncentrace byly naměřeny na tzv. pozaďových lokalitách (dále od dopravního zdroje), tedy na střeše MFF UK v ulici Ke Karlovu (S3), na střeše Le Palais Art Hotelu Prague v ulici U Zvonařky (S16), na pozemku vodojemu PVK (S19) a dále v uzavřeném nádvoří školy VĚDA (S7 a S9 ve vnitrobloku; Obr. 2 a Obr. 3).
U znečištění aerosolovými částicemi byl z měření rovněž patrný rozdíl mezi pracovními dny a víkendem (Obr. 4 a 5). Nicméně obecně v této oblasti nebylo v případě PM10 ani PM2,5 zaznamenáváno nijak extrémně vysoké znečištění navzdory vysokému dopravnímu zatížení v těchto ulicích. Vysvětlením může být fakt, že doprava není hlavním zdrojem částic PM10 a PM2,5 v ČR, na rozdíl od oxidů dusíku (NOX; viz Obr. 6). Doprava může produkovat částice menší velikostní frakce (PM2,5, PM1 a menší), které mohou být emitované z nedokonalého spalování motorů. Dále pak emise z otěrů brzd a pneumatik, které jsou součástí částic PM2,5 a větších. Významný podíl znečištění zde tvoří hrubé částice (opět PM10 a větší), které se dlouhodobě usazují na povrchu vozovky a dochází tak k jejich opakované resuspenzi (viz sekundární prašnost z dopravy na Obr. 6). Obdobný chod koncentrací byl zaznamenáván i na jiných referenčních stanicích vybavených stejnou technologií měření (ekvivalentní optoelektronická metoda pomocí FIDAS200, Palas) avšak méně zatíženými dopravou (viz Obr. 7 porovnání s lokalitou Praha Šrobárova a Praha Řeporyje).
Nejvíce zatíženými byly opět senzory umístěné v ulici Sokolské na křižovatce s Rumunskou (S10 a S11), senzory v ulici Legerova na křižovatce s Rumunskou (S14 a S15) a senzory v Rumunské ulici (S20 a S13; viz mediány koncentrací PM10 za celé měřicí období na Obr. 8). Naopak méně zatížené byly senzory umístěné na budově školy při vyústění k Nuselskému mostu a senzory umístěné na pozaďových lokalitách (podobně jako u NO2).
Obr. 4. Průběh koncentrace PM10 (µg.m-3) ve dnech 1. 8. 2022 – 7. 8. 2022 (PO – NE), kdy je patrný rozdíl mezi pracovními dny a víkendem.Zvýšené koncentrace PM10 byly dosahovány zejména v období teplotních inverzí, kdy byly zhoršené rozptylové podmínky a z měření teplotního zvrstvení atmosféry mikrovlnným radiometrem byly zaznamenány záporné hodnoty teplotního gradientu (viz příklad ze září 2022 a prosince 2022 na Obr. 9).
V červenci pak 2022 došlo k vypuknutí rozsáhlého lesního požáru v Národním parku České Švýcarsko, přičemž aerosolové znečištění emitované do ovzduší se šířilo napříč republikou i na větší vzdálenosti. Dne 26. 7. 2022 kolem 4. hodiny ráno a kolem 21. hodiny večerní (UTC) zasáhlo toto aerosolové znečištění také Prahu, přičemž nejen referenční stanice Praha Legerova, ale i celá senzorická síť (včetně pozaďových lokalit) velice dobře zareagovala na zvýšení koncentrace suspendovaných částic v celé oblasti Prahy 2 (obr. 10).
Obr. 9. Průběh koncentrace PM10 (µg.m-3) ve dnech 22. 9. 2022 – 30. 9. 2022 (nahoře) a 8. 12. 2022 – 18. 12. 2022 (dole), kdy je patrný nárůst koncentrací PM10 za podmínek přízemní teplotní inverze (negativní teplotní gradient, TMP_grad0-200).